Zlivský Klub Love Dogs žije, a co víc? Pomáhá! Na svatého Martina jsme vyjeli udělat radost několika psíkům, tentokrát do českobudějovického městského útulku.
Cestě předcházela samozřejmě příprava. Po několika setkáních, kdy jsme si řekli, jakým směrem bychom se následující měsíce chtěli ubírat, jaké máme možnosti a chuť do práce (a to že máme), jsme jako první zastávku zvolili útulek Na Zlaté Stoce. Přivítala nás paní Ing. Jana Karlíčková. Nejprve nám řekla základní informace o útulku, o tom, jak se chovat, když se rozhodujeme, zda si pořídit psa, o zodpovědnosti o čtyřnohého kamaráda. Ochotně zodpověděla několik dotazů, mj. jak se chovat, když uvidíme, že někdo týrá pejska.
Následovalo předání darů v podobě granulí, pamlsků, ručníků, prostěradel a dalších drobností. Věříme, že alespoň trochu podpoří chod útulku ve prospěch umístěných psů.
Pak už jsme natěšení čekali na vybrané pejsky, se kterými jsme se vydali do nedaleké Stromovky. A řeknu vám, byla to paráda. Tři pejsci nadšení, že jdou s námi na procházku, nám nesundali ani na chvilku úsměv z tváře. Malý chundelatý Míša byl jak králíček Duracel, v jednom kole pobíhal a pokud někomu z nás byla zima, stačilo si jen na chvilku půjčit vodítko, na jehož konci byl právě on, a brzy jsme po naběhaných kilometrech stírali pot z čela. Druhý byl Tim, drobný a dychtivý kříženec, který celou cestu četl psí noviny a nenechal žádnou zprávu bez odezvy. Bylo vidět, jak rád by se seznámil s kterýmkoli kolemjdoucím kolegou, co míjel naši partu. Poslední, neméně výraznou, byla dáma jménem Jasněnka. Výrazná byla především svou jemností a milou povahou, kterou v prvních chvílích skrývala za netýkavost a možná trochu strachu.
Procházku Stromovkou jsme si moc užili. Šlo o skvělou možnost poskytnout útulkáčkům alespoň chvilku volnosti a kontakt s okolním prostředím. Moc jim přejeme, aby brzy našli svého pána, a paním v útulku děkujeme za milé přijetí a komunikaci. Osobně mám dojem, že jsme tu nebyli naposledy.